షీలా భాటియా(కవయిత్రి)
షీలా భాటియా (1916-2008) భారతీయ కవయిత్రి, నాటక రచయిత్రి,[1] రంగస్థల వ్యక్తిత్వం [2][3], భారతీయ కళారూపాల ప్రచారం కోసం ఢిల్లీలో ఉన్న ఢిల్లీ ఆర్ట్ థియేటర్ అనే వేదిక స్థాపకురాలు.[4] ఒపెరా కదలికలను కలుపుకొని భారతీయ నృత్య నాటక రూపం పంజాబీ ఒపెరాను ప్రారంభించిన ఘనత ఆమెకే దక్కుతుంది.[5][6][7][8] ఆమెను 1971లో భారత ప్రభుత్వం నాల్గవ అత్యున్నత భారతీయ పౌర పురస్కారమైన పద్మశ్రీతో సత్కరించింది.[9] ఒక దశాబ్దం తరువాత, ఆమె 1982 లో నాటక దర్శకత్వానికి సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డును అందుకుంది [10] ఆ తరువాత 1997 లో కాళిదాస్ సమ్మాన్ అవార్డును అందుకుంది [11]
జీవిత చరిత్ర
[మార్చు]షీలా భాటియా 1 మార్చి 1916న [5] ప్రస్తుత పాకిస్తాన్లోని బ్రిటిష్ ఇండియాలోని సియాల్కోట్లో జన్మించారు.[12] బి.ఎ. డిగ్రీ పొందిన తర్వాత, ఆమె విద్య (బి.టి.)లో పట్టభద్రురాలైంది, లాహోర్లో గణిత ఉపాధ్యాయురాలిగా పనిచేయడం ప్రారంభించింది, భారత స్వాతంత్ర్య పోరాటంలో తనను తాను నిమగ్నం చేసుకుంది.[4] తరువాత ఆమె ఢిల్లీకి వెళ్లి అక్కడ ఢిల్లీ ఆర్ట్ థియేటర్ను స్థాపించింది.[5][13] ఆమె నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామాలో నటన విభాగ అధిపతిగా కూడా పనిచేసింది.[12]
భాటియా తొలి నిర్మాణం కాల్ ఆఫ్ ది వ్యాలీ, ఒక సంగీత నాటకం.[4][5] ఆ తర్వాత 60కి పైగా నిర్మాణాలు,[1] హీర్ రంఝా (1957), దర్ద్ ఆయేగా దాబే పాన్ (1979), సుల్గడ దర్యా (1982), ఒమర్ ఖయ్యామ్ (1990), నసీబ్ (1997), చన్ బద్లా దా, లోహా కుట్,[14] పుతా ఘాలిస్, పుతా ఘాలిబ్ కౌన్ ఔరత్ కా (1972), హవా సే హిప్పీ తక్ (1972),, ఉర్దూలో యే ఇష్క్ నహిన్ అసన్ (1980).[5][13][15] ఫైజ్ అహ్మద్ ఫైజ్ అనుచరురాలు,[16][17] భాటియాకు 10 ప్రచురణలు కూడా ఉన్నాయి, వాటిలో పార్లో దా ఝక్కర్ (1950) అనే కవితా సంకలనం కూడా ఉంది.[15]
అవార్డులు
[మార్చు]1971లో భారత ప్రభుత్వం ఆమెకు పద్మశ్రీ పౌర గౌరవాన్ని ప్రదానం చేసింది.[18] ఆమె 1982లో ఉత్తమ దర్శకురాలిగా సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డును అందుకుంది.[10] మరుసటి సంవత్సరం, ఆమెకు గాలిబ్ అవార్డు (1983), ఆ తరువాత పంజాబీ ఆర్ట్స్ కౌన్సిల్ అవార్డు లభించింది.[19] ఆమె 1986లో ఢిల్లీ అడ్మినిస్ట్రేషన్ నుండి ఉత్తమ దర్శకురాలిగా అవార్డును, 1997లో కాళిదాస్ సమ్మాన్ను అందుకుంది.[19] ఆమె ఉర్దూ అకాడమీ అవార్డు [19], పంజాబీ అకాడమీ (2000) ద్వారా పరమ సాహిత్ సర్కార్ సన్మాన్ అవార్డులను కూడా గెలుచుకుంది.[20]
మరణం
[మార్చు]షీలా భాటియా ఫిబ్రవరి 17, 2008న 91 సంవత్సరాల వయసులో మరణించారు.[5]
మరింత చదవడానికి
[మార్చు]సూసీ జె. తరు, కే లలిత (1993). ఉమెన్ రైటింగ్ ఇన్ ఇండియా: ది ట్వంటీ సెంచరీ . ఫెమినిస్ట్ ప్రెస్. పేజీ 688. ISBN 9781558610293.
ఆనంద లాల్, సం. (2004). ది ఆక్స్ఫర్డ్ కంపానియన్ టు ఇండియన్ థియేటర్ . ఆక్స్ఫర్డ్ యూనివర్శిటీ ప్రెస్. ISBN 9780195644463.
మూలాలు
[మార్చు]- ↑ 1.0 1.1 Ananda Lal, ed. (2004). "Bhatia, Sheila". The Oxford Companion to Indian Theatre. Oxford University Press. ISBN 9780195644463.
- ↑ "Aesthetics of Indian Feminist Theatre". Rup Katha. 2015. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ Susie J. Tharu, Ke Lalita (1993). Women Writing in India: The twentieth century. Feminist Press. p. 688. ISBN 9781558610293.
- ↑ 4.0 4.1 4.2 "Rich tributes paid to Sheila Bhatia". The Hindu. 23 February 2008. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ 5.0 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 "Shiela Bhatia – A legend of Indian Operas passes away". Stage Buzz. 2008. Archived from the original on 4 మార్చి 2016. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ Stanley Hochman (1984). McGraw-Hill Encyclopedia of World Drama. McGraw-Hill. p. 2900. ISBN 9780070791695.
- ↑ Colin Chambers (2006). Continuum Companion to Twentieth Century Theatre. A&C Black. p. 896. ISBN 9781847140012.
- ↑ Gurcharan Singh (1990). Studies in Punjab History & Culture. Enkay Publishers. p. 281. ISBN 9788185148298.
- ↑ "Padma Shri" (PDF). Padma Shri. 2015. Archived from the original (PDF) on 15 అక్టోబర్ 2015. Retrieved 11 November 2014.
{{cite web}}
: Check date values in:|archive-date=
(help) - ↑ 10.0 10.1 "Sangeet Natak Akademi Award". Sangeet Natak Akademi. 2015. Archived from the original on 30 May 2015. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ Kartik Chandra Dutt (1999). Who's who of Indian Writers, 1999: A-M. Sahitya Akademi. p. 1490. ISBN 9788126008735.
- ↑ 12.0 12.1 Kartik Chandra Dutt (1999). Who's who of Indian Writers, 1999: A-M. Sahitya Akademi. p. 1490. ISBN 9788126008735.
- ↑ 13.0 13.1 Manoj Sharma (16 November 2011). "Capital's cultural affair began in 50s". Hindustan Times. Archived from the original on 30 May 2015. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ Habib Tanvir (2014). Memoirs. Penguin. p. 400. ISBN 9789351182023.
- ↑ 15.0 15.1 Kartik Chandra Dutt (1999). Who's who of Indian Writers, 1999: A-M. Sahitya Akademi. p. 1490. ISBN 9788126008735.
- ↑ "India, whose love could have killed him". Dawn. 13 February 2011. Retrieved 30 May 2015.
- ↑ Amaresh Datta (1988). Encyclopaedia of Indian Literature, Volume 2. Sahitya Akademi. p. 987. ISBN 9788126011940.
- ↑ "Padma Shri" (PDF). Padma Shri. 2015. Archived from the original (PDF) on 15 అక్టోబర్ 2015. Retrieved 11 November 2014.
{{cite web}}
: Check date values in:|archive-date=
(help) - ↑ 19.0 19.1 19.2 Kartik Chandra Dutt (1999). Who's who of Indian Writers, 1999: A-M. Sahitya Akademi. p. 1490. ISBN 9788126008735.
- ↑ "Academy award for Harkishan Singh". The Tribune. 18 May 2000. Retrieved 30 May 2015.