బుద్ధఘోషుడు: కూర్పుల మధ్య తేడాలు
చిదిద్దుబాటు సారాంశం లేదు |
చిదిద్దుబాటు సారాంశం లేదు |
||
పంక్తి 6: | పంక్తి 6: | ||
==ప్రధాన రచనలు-అనువాదాలు== |
==ప్రధాన రచనలు-అనువాదాలు== |
||
Below is a listing of the fourteen commentaries on the Pāli Canon traditionally ascribed to Buddhaghosa, the [[Atthakatha|Aṭṭhakathā]]:<ref>Table based on {{Harv|Bullitt|2002}} For translations see [[Atthakatha]]</ref> |
|||
<center> |
|||
{|class=wikitable |
|||
<!--heading--> |
|||
|- style="background:black;" |
|||
! colspan="3" | Tipitaka |
|||
! | Buddhaghosa's<br />Commentary |
|||
<!--end heading--> |
|||
<!--Vinaya commentaries--> |
|||
|- style="background:#ADFF2F; color:black" |
|||
| rowspan="2" | ''from the<br />[[Vinaya Pitaka]]'' |
|||
| colspan="2" | '''Vinaya''' (''general'') |
|||
| [[Samantapasadika]] |
|||
|- style="background:#ADFF2F; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Patimokkha]]''' || Kankhavitarani |
|||
<!--Suttapitaka commentaries--> |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| rowspan="8" | ''from the<br />[[Sutta Pitaka]]'' |
|||
| colspan="2" | '''[[Digha Nikaya]]''' |
|||
| Sumangalavilasini |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| colspan="2" | '''[[Majjhima Nikaya]]''' |
|||
| Papañcasudani |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| colspan="2" | '''[[Samyutta Nikaya]]''' |
|||
| Saratthappakasini |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| colspan="2" | '''[[Anguttara Nikaya]]''' |
|||
| Manorathapurani |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| rowspan="4" | ''from the<br/>[[Khuddaka Nikaya]]'' |
|||
| '''[[Khuddakapatha]]''' || Paramatthajotika (I) |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| '''[[Dhammapada]]''' || Dhammapada-atthakatha |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| '''[[Sutta Nipata]]''' |
|||
| Paramatthajotika (II),<br />Suttanipata-atthakatha |
|||
|- style="background:gold; color:black;" |
|||
| '''[[Jataka]]''' |
|||
| Jatakatthavannana,<br />Jataka-atthakatha |
|||
<!--Abhidhamma commentaries--> |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| rowspan="7" | ''from the<br />[[Abhidhamma Pitaka]]'' |
|||
| colspan="2" | '''[[Dhammasangani]]''' || [[Atthasālinī]] |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Vibhanga]]''' || Sammohavinodani |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Dhatukatha]]''' |
|||
| rowspan="5" | Pañcappakaranatthakatha |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Puggalapannatti|Puggalapaññatti]]''' |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Kathavatthu]]''' |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Yamaka]]''' |
|||
|- style="background:#B0C4DE; color:black" |
|||
| colspan="2" | '''[[Patthana]]''' |
|||
|} |
|||
</center> |
|||
==రిఫరెన్సులు== |
==రిఫరెన్సులు== |
||
21:42, 22 జూన్ 2017 నాటి కూర్పు
ఈ వ్యాసం లో చురుగ్గా మార్పులు జరుగుతున్నాయి. దిద్దుబాటు ఘర్షణను నివారించేందుకు గాను, ఈ సందేశం కనబడుతున్నంత కాలం ఈ పేజీలో మార్పులేమీ చెయ్యకండి. ఈ పేజీని చివరిసారిగా సవరించిన సమయం 2017 జూన్ 22, 21:42 (UTC) (6 సంవత్సరాల క్రితం). ఒక పది గంటల పాటు ఈ పేజీలో ఏ మార్పులూ జరక్కపోతే ఈ సందేశాన్ని తీసెయ్యండి. ఈ మూసను చేర్చినది మీరే అయితే, మీ ప్రస్తుత దిద్దుబాటు సెషను పూర్తి కాగానే ఈ మూసను తిసెయ్యండి. లేదా దీని స్థానంలో {{నిర్మాణంలో ఉంది}} మూసను పెట్టండి. |
ఆచార్య బుద్ధఘోషుడు క్రీ.శ. 5 వ శతాబ్దికి చెందిన సుప్రసిద్ధ భారతీయ థేరవాద బౌద్ధ పండితుడు. పాళీ భాషా విద్వాంసుడు. దేశ విదేశీ పండితులచే థేరవాద సంప్రదాయంలో గొప్ప వ్యాఖ్యాతగా గుర్తించబడ్డాడు. బౌద్ధ పాళీ వాజ్మయంలో బహు గ్రంధ రచయితగా ప్రసిద్ధికెక్కాడు. జన్మతా భారతీయుడైన బుద్ధఘోషుడు సింహళ దేశానికి (శ్రీలంకకు) తరలిపోయి అక్కడి అనురాధాపురంలోని మహావిహారంలో బౌద్ధ ఆచార్యుడిగా స్థిరపడ్డాడు. అక్కడే ఉంటూ సింహళ భాషలో ఉన్న అట్టకథలను (Commentaries), జాతక కథలను పాళీ భాషలోనికి అనువదించాడు. ఇతని వ్యాఖ్యానాలలో సమంతపాసాదికా, సుమంగళ విలాసిని, జాతకట్టకథా ముఖ్యమైనవి. ఇతను రచించిన ‘విసుద్ధిమగ్గ‘ (Path of Purification) (సంస్కృతంలో ‘విశుద్ధిమార్గ’) అనే గ్రంథం త్రిపీటకాలను అవగతం చేసుకునేందుకు కీలకమైంది. బుద్ధుని విమోచన మార్గాన్ని సమగ్రంగా వివరించిన ఈ గ్రంధం థేరవాదంలో అత్యంత ప్రామాణిక బౌద్ధ గ్రంధంగా నిలిచింది. తన జీవిత చరమాంకంలో భారతదేశానికి తిరిగి పయనమై బౌద్ధగయ క్షేత్రంలో మరణించాడు.
జీవిత విశేషాలు
ప్రధాన రచనలు-అనువాదాలు
Below is a listing of the fourteen commentaries on the Pāli Canon traditionally ascribed to Buddhaghosa, the Aṭṭhakathā:[1]
Tipitaka | Buddhaghosa's Commentary | ||
---|---|---|---|
from the Vinaya Pitaka |
Vinaya (general) | Samantapasadika | |
Patimokkha | Kankhavitarani | ||
from the Sutta Pitaka |
Digha Nikaya | Sumangalavilasini | |
Majjhima Nikaya | Papañcasudani | ||
Samyutta Nikaya | Saratthappakasini | ||
Anguttara Nikaya | Manorathapurani | ||
from the Khuddaka Nikaya |
Khuddakapatha | Paramatthajotika (I) | |
Dhammapada | Dhammapada-atthakatha | ||
Sutta Nipata | Paramatthajotika (II), Suttanipata-atthakatha | ||
Jataka | Jatakatthavannana, Jataka-atthakatha | ||
from the Abhidhamma Pitaka |
Dhammasangani | Atthasālinī | |
Vibhanga | Sammohavinodani | ||
Dhatukatha | Pañcappakaranatthakatha | ||
Puggalapaññatti | |||
Kathavatthu | |||
Yamaka | |||
Patthana |
రిఫరెన్సులు
మూలాలు
- ↑ Table based on (Bullitt 2002) For translations see Atthakatha